Hladinová čára: proč je hranice mezi taveninou a vzduchem nejkritičtější zónou

Když hliníková pec selže, začíná to téměř vždy na téže úzké čáře: tam, kde se tavenina setkává se vzduchem. Hladinová čára je zřídka vyšší než dlaň — a přesto je nejnáročnější zónou v celé peci.

Důvod leží v chemii. Na hladinové čáře se setkávají tekutý hliník, kyslík a žáruvzdorný materiál. Na této třífázové hranici útočí oxidace a růst korundu nejagresivněji — zde se tvoří korundové nálitky, které zužují průřez pece.

Tři body, které rozhodují o životnosti

• Nesmáčivé hmoty odpuzující korund — cíleně v tom pásu, který je skutečně zatížen. Nejvyšší kvalita materiálu tam, kde dělá rozdíl.
• Hladinová čára není pevnou čárou: s každou vsázkou a každým odpichem se hladina kovu posouvá. Proto vysoce kvalitní zónu vědomě navrhujeme 20 až 30 cm nad a pod jmenovitou hladinu.
• Hutný, monolitický povrch s minimem spár. Každá spára na hladinové čáře je výchozím bodem pro infiltraci a rostoucí korund.